Zemřel básník Pavel Zajíček

Pavel Zajíček byl zakladatelem hudebně básnického souboru DG 307 a signatář Charty 77. „V Thomayerově nemocnici podlehl dlouhodobé nemoci, k níž se v posledních dnech přidružil zápal plic,“ napsal Drápal. Zdůraznil, že Zajíček, jak ho mnozí znali, patřil k významným postavám československé nezávislé kultury a zanechal po sobě stopu v podobě díla, které ovlivnilo celé generace mladých lidí. Zajíček se v malých rolích objevil i v některých filmech. Nejznámější je patrně jeho role rozhlasového moderátora ve filmu Knoflíkáři (1997). Dále ztvárnil například roli Lurii v adaptaci knihy Jáchyma Topola Anděl Exit (2000). Svými básněmi také přispěl do repertoáru skupiny The Plastic People of the Universe. Texty tehdy publikoval v řadě samizdatů. Wikipedie uvádí na třicet jeho knih a sbírek. Podílel se na zhruba stejném množství hudebních nosičů. Jak uvádí server Czechlit.cz, Zajíček po nedokončených studiích na Stavební fakultě ČVUT založil v roce 1973 společně s Milanem Hlavsou kapelu DG 307 pojmenovanou podle čísla psychiatrické diagnózy. V ní Zajíček působil (i po návratu z emigrace a znovuobnovení kapely) jako autor textů, recitátor a frontman. Vystřídal řadu manuálních povolání, jeho verše vycházely v samizdatu – během 70. lety vyšly tři knihy Zajíčkových textů. Je autorem dvou desítek sbírek a stovek písňových textů. V roce 1976 byl společně se členy kapely The Plastic People of the Universe zatčen a ve vykonstruovaném procesu byl na rok odsouzen do vězení. V roce 1980 emigroval do Švédska, žil ve Spojených státech amerických, v roce 1995 se vrátil do Prahy. Jako výtvarník se podílel i na vizuální stránce některých svých knih. Ukázky z jeho tvorby najdete například zde.