Visegrádská čtyřka a mlčení Donalda Tuska

V kakofonii různých požadavků, které má visegrádská čtyřka, chybí podle Kubáčka jeden hlas – mlčí Donald Tuks, polský premiér. Host: politolog Jan Kubáček. Moderuje Zita Senková. „Obávám se, že to celé povede k tomu, že začne Tusk politiku dělat mnohem více se Skandinávií. I tu bezpečnostní politiku,“ obává se politolog, který připomíná i Tuskův původ ze severního Polska. „Je to Kašub. Pro nás je to Gdaňsky, Gdyně, Sopoty.“ Tusk ještě před úterním jednáním zmínil, že jeho polská vláda se rozchází z kabinety Roberta Fica na Slovensku a Viktora Orbána v Polsku například v otázce pomoci Ukrajině nebo v přístupu k lidským právům a právnímu státu. To podle Kubáčka naznačuje, že se Tusk může čím dál víc orientovat na Finsko, které je členem Evropské unie i Severoatlantické aliance. Do NATO brzy vstoupí i Švédsko. „Také začíná mnohem víc sázet na německo-francouzskou kartu,“ upozorňuje politolog s tím, že tyto tendence měl Tusk, už když byl polským premiérem v letech 2007 až 2014. ‚Nenecháme Ukrajinu padnout.‘ Země visegrádské čtyřky schválily společnou deklaraci. „Nemám z toho radost. Mám pocit, že Tusk hledá klíče, aby za sebou mohl zamknout a mohl rychle utéct na sever do Výmarského trojúhelníku,“ soudí Kubáček a vysvětluje: „Polsko bylo vždy unikátní v tom, že dokázalo spolupracovat na všech úrovních. Když to bylo pro Varšavu výhodné, tak bylo Polsko téměř poloviční Francií nebo skandinávskou zemí. Nebo tu byl projekt Trojmoří, to bylo zase Polsko skoro balkánskou zemí. Protože věděli, že pokud mají víc možností, mohou více vyjednat.“ Udržet si Tuska. Pro Česko to znamená, že ve Visegrádské skupině může ztratit strategického partnera v oblasti bezpečnosti i ekonomiky. „To bychom pak museli všechno vyjednávat jednostranně. Optikou institucí bychom pak byli jedni z mnoha,“ naznačuje. „To, co může Petr Fiala (ODS) udělat, je dnes držet Tuska v místnosti a tlačit na to, aby se udrželo česko-polské okénko, i když se visegrádské země občas hádají. Ale abychom dál hledali alespoň ten nejmenší možný kompromis. Protože věci se ruší, zavírají a zhasínají velice snadno, ale velmi těžko se obnovují,“ soudí Kubáček a doplňuje: „Pro Prahu platí, že čím více máme možností, kde můžeme vyjednávat ve prospěch našich zájmů, tak je nenechejme vyhasnout.“ Poslechněte si celý rozhovor, audio je nahoře v článku.