Rusko tvrdí, že při náletu na Bělgorod zemřelo 20 lidí

Ruské úřady tvrdí, že při náletu na Bělgorod zemřelo v sobotu dvacet lidí a přes sto dalších utrpělo zranění. Údaj není možné bezprostředně nezávisle ověřit. Ukrajinská média píší s odkazem na zdroje v bezpečnostních složkách, že Kyjev útočil na vojenské cíle a že civilní ztráty jsou výsledkem špatné práce ruské protivzdušné obrany. Rusko bez důkazů tvrdí, že Ukrajinci při náletu použili i raketomety české výroby. Ukrajina v sobotu opět vzdorovala ruským bezpilotním letounům a raketám, v Charkově zranil úder na civilní budovy 26 lidí. Gubernátor Bělgorodské oblasti Vjačeslav Gladkov uvedl, že k úderu došlo v centru Bělgorodu v sobotní poledne. Útoky přišly jen den po masivním úderu ruských okupantů, při kterém zemřelo nejméně 39 lidí a dalších více než sto utrpělo zranění. Kyjev označil páteční ruský úder za dosud největší vzdušný útok na ukrajinská města od začátku invaze. Podle BBC došlo k explozím v centru Bělgorodu i v jeho jižní části. Na záběrech z místa byly vidět ulice poseté střepy a hořící auta, napsala stanice. Město Bělgorod leží 80 kilometrů severně od ukrajinského Charkova. Zprávy uvádějí, že výbuchy byly už v noci slyšet v okolí Moskvy, Bělgorodu, Tuly a Tveru. V Brjansku podle médií skupina bezpilotních letounů zasáhla továrnu na elektroniku, která se používá k výrobě ruského vojenského vybavení, jako jsou rakety dlouhého doletu a protiletadlové systémy. Podle ruského resortu obrany jeho protivzdušná obrana v noci zachytila bezpilotní letouny v Brjanské, Orelské, Kurské a Moskevské oblasti. Ruští představitelé o ukrajinských úderech informovali už v pátek večer. Kyjev, který se jen zřídka hlásí k odpovědnosti za útoky na ruském území, se zatím k události nevyjádřil. Ukrajinská média ale s odvoláním na zdroje v bezpečnostních složkách napsala, že ukrajinské síly útočily na armádní objekty v Bělgorodské oblasti a že exploze a požáry v Bělgorodu způsobila neprofesionalita ruské protivzdušné obrany. Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že Ukrajina na Bělgorod zaútočila mimo jiné raketomety RM-70 Vampire české výroby. Pro svá tvrzení ale nepředložilo žádné důkazy. Ruská výzva k české účasti na jednání RB OSN kritizoval i ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). „Václav Havel říkal, že Rusko má problém v tom, že neví, kde má hranice. Bez hranic je evidentně i Putinova drzost,“ uvedl na síti X na adresu ruského vůdce. Také v noci na sobotu vyslali Rusové na Ukrajinu střely a bezpilotní letouny. „Ruští okupanti poslední noc podnikli další útok na Ukrajinu, použili deset dronů Šáhed. Ukrajinská obrana zničila pět z nich,“ uvedl v ranní operační svodce ukrajinský generální štáb. Následně dodal, že ruské vzdušné údery zasáhly čtrnáct obcí v Charkovské, Luhanské, Doněcké a Záporožské oblasti, byť ze zprávy není zcela zřejmé, jakými zbraněmi tato místa Rusové zasáhli. Dalších 110 obcí v osmi oblastech se podle štábu dostalo pod ruskou dělostřeleckou palbu. Americký Institut pro studium války (ISW) soudí, že současné zásoby ruských střel, dronů a výrobní rychlost pravděpodobně neumožní ruským invazním silám provádět pravidelné rozsáhlé vzdušné útoky na Ukrajinu, Rusové nicméně zřejmě jsou schopni konzistentnějších útoků pomocí bezpilotních letounů. ISW zároveň konstatuje, že Moskva bude ve velkých vzdušných úderech proti Ukrajině pokračovat ve snaze rozložit ukrajinskou morálku a schopnost Ukrajinců udržet své válečné úsilí proti jeho vojenské agresi. Páteční vzdušné údery se zdají být vyvrcholením několikaměsíčního ruského experimentování s různými kombinacemi dronů a střel a ruských snah o testování ukrajinské protivzdušné obrany, domnívají se analytici institutu. Institut dodává, že Ukrajina nemá dostatek systémů protivzdušné obrany, aby rovnoměrně pokryla celé své území, a Rusové se zřejmě pomocí nedávných sérií úderů – byť měly menší intenzitu – snažili donutit Ukrajince, aby protivzdušnou obranu soustředili na ochranu hustě obydlených míst namísto poskytování krytí svým vojenským operacím.