Rozruch kolem mimořádné valorizace penzí
Opoziční politici tvrdí, že vláda měla předvídat nárůst rozpočtových výdajů kvůli valorizaci penzí dříve. Ústavní soud odmítl stížnost hnutí ANO ohledně tohoto problému.
Měla vláda s předstihem počítat s enormním nárůstem rozpočtových výdajů v souvislosti s mimořádnou valorizací penzí a řešit tento problém daleko dříve? Podle názoru opozičních politiků jednoznačně ano. Kabinet podle nich zneužil možnosti vyhlásit stav legislativní nouze. Ve zrychleném režimu potom vláda prosadila novelu zákona ve Sněmovně a upřela tím práva opozici. Zároveň zklamala očekávání seniorů, že jim penze porostou více než podle na poslední chvíli změněných pravidel. Proto se představitelé hnutí ANO obrátili se stížností na Ústavní soud. Po pečlivém projednání jim většina ústavních soudců dala najevo, že se mýlí. Nakonec nešlo o dramatické rozhodování. Odmítnout stížnost hnutí ANO se rozhodlo hned 12 soudců z 15. V minulosti u některých velmi sledovaných kauz jsme byli svědky daleko těsnějšího skóre. Například v roce 2008 při snaze opozice zrušit regulační poplatky ve zdravotnictví bylo jen osm soudců proti a hned sedm jich s takovýmto návrhem souhlasilo. Argumenty pro odmítnutí stížnosti týkající se mimořádné valorizace penzí naopak naprosto převážily. Vyplývá z nich, že Fialův kabinet nezneužil možnosti projednávat příslušnou novelu ve stavu legislativní nouze. Měl k tomu podle názoru soudu pádné důvody. Byť jsou v takovémto režimu některé lhůty výrazně zkráceny a může být omezena rozprava, projednávala se nová podoba mimořádné valorizace penzí ve Sněmovně desítky hodin. Přispěly k tomu opoziční obstrukce. Poslanci za hnutí ANO a SPD se jejich použitím nijak netajili. Není překvapením, že u Ústavního soudu neuspěli s argumentací, že se k tomuto zákonu nemohli dostatečně vyjádřit. Chtějí-li v budoucnosti používat podobné zdůvodnění, měli by si obstrukce pokud možno odpustit nebo je alespoň lépe skrývat. Lze očekávat, že v následujících dnech bude verdikt podroben nejrůznější kritice. Ta se těžko bude moci opírat právě o malou možnost opozice se k normě vyjádřit. Spíše bude zaměřena na nenaplněná očekávání důchodců. Tam soud dospěl k trochu neobvyklému závěru, že nějaká očekávání sice mohla být vyvolána, ale pouze na krátkou chvíli. Zároveň zaznělo odůvodnění, že skutečné očekávání nastává v momentu, kdy by měl být důchod vyplacen. Pokud by k tomu v termínu nedošlo a dodatečně byl snížen, potom by to podle soudu mohl být pádný argument. Petr Hartman, moderátor a komentátor Českého rozhlasu Plus|foto:, Český rozhlas Vzhledem k tomu, že verdikt Ústavního soudu je konečný a nelze se proti němu odvolat, nemůže být změněn. Ani v momentu, kdyby opozice předložila řadu pádných důkazů, že se soudci zmýlili. Nelze očekávat, že by k tomu ve skutečnosti došlo. Soud celý případ pečlivě projednal a podobně přistoupil i ke zdůvodnění svého rozhodnutí, byť s ním tři soudci v některých částech nesouhlasili. Přesto rozruch kolem penzí a jejich zvyšování neutichne. Jednak u Ústavního soudu leží další stížnost týkající se tohoto problému. Jednak je to téma, které může zajistit podporu velké části voličů. Takže boj o podobu důchodů bude pokračovat. Po volbách pak může vyústit v další změny týkající se důchodového systému, včetně dnes tolik probíraných valorizací. Autor je komentátor Českého rozhlasu
Sdílet: