Přestupný rok a 29. únor

Jednou za čtyři roky se v kalendáři objevuje letní či zimní olympiáda, ale také jeden specifický den – 29. únor. Mluvit o něm můžeme jen v přestupném roce. Dnešní den je unikátní hlavně pro ty, kteří mají 29. únor ve svém rodném listě. Mít narozeniny 29. února může být kvůli oslavám handicapem, přináší to ale i několik výhod. Na dnešek se určitě těšili i všichni nositelé jména Horymír. Ti totiž mají po čtyřech letech opět svátek. Horymírů je v celé republice 160, na v Královéhradeckém kraji jen dva. Na přestupný rok je v některých částech České republiky zavedena velikonoční tradice – letos by se měly role otočit a na pomlázku by měly chodit místo mužů ženy. Narozeniny dnes z českých známých osobností slaví dvě spisovatelky – Markéta Hejkalová a Kateřina Hejlová, finalista televizní soutěže Česko hledá Superstar Ali Amiri. Ze světových osobností pak například americký raper Ja Rule nebo kanadský hokejový brankář Cam Ward. Proč vlastně máme přestupný rok? Pojďme si nyní podívat do světa čísel. Proč vlastně máme přestupný rok? Je to kvůli rozdílu, který je mezi kalendářním rokem (365 dní) a rokem tropickým (365,24219 dne), který je závislý na pohybu planet. Za čtyři roky tak nastane odchylka o přibližně jeden den, který proto přidáváme. Historii dnešního dne musíme hledat až ve starém Egyptě. V Římské říši ho do kalendáře zavedl Julius Caesar, čímž vlastně dal vzniknout juliánskému kalendáři, který se dodnes používá v Řecku, Rusku nebo Srbsku. Chyba juliánského kalendáře je 1 den za 128 let. My ale používáme kalendář gregoriánský. Jde vlastně o juliánský kalendář, který v šestnáctém století reformoval papež Řehoř XIII. tak, aby odchylka od tropického roku byla ještě menší. Chyba tohoto systému je tak jen 1 den za 3300 let. V čem je tedy rozdíl? Podle gregoriánského kalendáře přidáváme jednou za čtyři roky jeden den ovšem s výjimkou roků dělitelných 100 a zároveň nedělitelných 400. Zní to složitě? Pro pořádek, v letech 1700, 1800 a 1900 přestupný rok nebyl a v roce 2100 opět nebude. Oproti tomu v roce 1600 a 2000 jsme den přidávali. Pověry jsou většinou strašidelní. Například na přestupný rok se nesmí sbírat věci ze země a nosit je domů, protože by si tím člověk domů přinesl smůlu. Týká se to údajně i plodin (jako jsou například popadaná jablka) nebo třeba hub. Další pověra se týká těhotných žen, které by si dnes neměly stříhat vlasy, protože jinak by se jim mohlo narodit nemocné dítě. Mladé dívky by si pak vlasy neměly stříhat ani v případě, že by se chtěly vdát – ostříhané vlasy na přestupné roky by jim totiž mohly zabránit v nalezení manžela. Dříve, než Caesar zavedl svůj kalendář, platil v Římské říši jiný systém. Podle něj měl rok 355 dní a každý druhý rok se pak vkládal celý jeden měsíc. To juliánský kalendář změnil a vkládal se jen den. Nebyl to ovšem 29. ale 23. únor. Lidé narození 29. února se musí vypořádat s nesnázemi, jako jsou například problémy na úřadech a vyplňování on-line dokumentů. „Už se mi stalo, že počítač nebral moje rodné číslo s tím, že vlastně neexistuje, jinak mi ale nevadí, že jsem se narodila 29. února. Aspoň stárnu čtyřikrát pomaleji,“ směje se Jana Rychtářová z Jihlavy. Každý si pamatuje, kdy máte narozeniny. Vaše datum je unikátní. Stárnete čtyřikrát pomaleji. Zatímco přátelé už dožívají se 72. narozeninami, vy máte teprve plnoletost. Jste nadmíru inteligentní. Ve dvou letech už umíte číst. Slavíte víckrát. Lidé neví, jestli vám přát 28.2., nebo 1.3., takže dostáváte gratulace a dárky v oba dny. Když je přestupný rok, oslava se může protáhnout hned na tři dny. Další přestupný rok, tedy i 29. únor, bude v letech 2028, 2032, 2036, 2040, 2044, 2048 a tak dále. Pro výpočet dalších přestupných let stačí k výše zmíněným letopočtům přičíst vždy čtyřku.