Premiérový start rakety Ariane 6

Dne 9. července ve 21:00 našeho času se na zbrusu nové startovní rampě ELA-4 kosmodromu CSG zažehly motory prvního letového exempláře rakety Ariane 6. Tento start byl pečlivě vyhlížen, protože Ariane 6 má Evropě zajistit samostatnost a nezávislost v dopravě těžších nákladů na oběžnou dráhu. Navíc české firmy se podílely nejen na stavbě dílů pro rakety, ale i pro pozemní infrastrukturu rampy. O ATC Space z Klatov, kde se vyrábějí například prstence pro pomocné motory na tuhé pohonné látky, se mluví poměrně často, ale sluší se připomenout třeba firmu UNEX z Uničova, která dodala těžkotonážní podvozky pro obslužnou věž, nebo společnost MCE ze Slaného, která vyrobila deflektor spalin pod startovním stolem. Vzletová fáze rakety ve verzi 62 proběhla hladce. Dva pomocné motory na tuhé pohonné látky, centrální stupeň a následně i horní stupeň hladce dosáhly oběžné dráhy. Tím byla zakončena první důležitá fáze letu. Její úspěch potvrdil, že Ariane 6 je schopna dosáhnout oběžné dráhy. 56 minut po startu se raketový motor Vinci aktivoval podruhé a upravil oběžnou dráhu. Následovalo vypuštění družic, které mělo tři etapy přicházející jen v několikasekundových rozestupech. Nejprve se v čase T+1:05:56 oddělily družice OOV-Cube, Curium One, Robusta-A a také se aktivovaly experimenty YPSat a Peregrinus. O tři sekundy později byly vypuštěny družice 3Cat-4, ISTSat-1 a GRBBeta. Aktivovaly se také experimenty SIDLOC a PariSat. Jako poslední se v čase T+1:06:02 odpojily družice CURIE a Replicator. Provozovatelé družic pak netrpělivě čekali, až se jim jejich výtvory ozvou z oběžné dráhy. Společnost Spacemanic už krátce po 11 hodině večer (cca hodinu po vypuštění!) oznámila, že zachytila komunikaci své GRBBeta. Takto o úspěchu infmormoval šéf firmy, Jakub Kapuš: „Družica odpovedá na ping, teda funguje obojsmerná komunikácie a obe hlavné rádiá. Spustili sme vysielanie cw pre spresnenie orbitálnych parametrov. Všetky štyri antény otvorené. Elektrický odber je v norme. Batérie sa nabíjajú takmer troma watmi. Podľa prvej telemetrie hlásime, že družica pracuje nominálne!“ Vraťme se ale k samotné raketě Ariane 6, která úspěšně zvládla první dvě fáze, které byly nejdůležitější. Nosič dosáhl oběžné dráhy, dokázal ji upravit a vypustil družice. Třetí fáze byla spíše experimentální a měla ověřit chování systémů horního stupně v podmínkách mikrogravitace, které se nedají na Zemi v plné míře nasimulovat. Cílem bylo vyzkoušet si oživení systémů horního stupně. Pomocná jednotka APU, která si bere část kapalného vodíku a kyslíku z nádrží, aby vytvářela optimální podmínky pro chod motoru Vinci na horním stupni, proto byla vypnuta. Nedlouho po druhém restartu APU však došlo ke ztrátě výkonu a nakonec k vypnutí jednotky. Jelikož horní stupeň Vinci nemůže fungovat bez APU, bylo rozhodnuto o vynechání původně plánovaného deorbitačního zážehu. Žádná invaze mimozemšťanů. Na fotce od Romana Ponči vidíme vypouštění pohonných látek z nádrží horního stupně rakety Ariane 6. Ten se v době snímkování nacházel cca 580 kilometrů nad Skandinávií. Tento jev nízko nad severním až severovýchodním obzorem pozorovala řada lidí v ČR i na Slovensku. „I když bylo při vývoji APU provedeno celkem 53 provozních testů v celkové délce 38 hodin a 13 minut, tak ne vše je možné otestovat na Zemi,“ vysvětlil Michal Václavík z České kosmické kanceláře a dodal: „Proto byla třetí fáze inauguračního letu nosné rakety Ariane 62 zaměřena právě na test APU v podmínkách mikrogravitace.“ Aby se minimalizovalo riziko vzniku kosmické tříště, provedl horní stupeň pasivační kroky – lidově řečeno otevřel ventily nádrží, aby se v nich nehromadil tlak a nehrozilo, že po čase vybouchne. Při pasivaci nádrží došlo k vypuštění uložených pohonných látek. Horní stupeň v tu chvíli (okolo 23:10 SELČ) prolétával nad Skandinávií a mnoho lidí tak mohlo na oboze pozorovat poměrně nezvyklou podívanou, která zaujala i mnoho pozorovatelů z České a Slovenské republiky. Kvůli vynechání deorbitačního zážehu zůstane horní stupeň na oběžné dráze ve výšce okolo 580 kilometrů. Aby se předešlo vytváření zbytečného kosmického smetí, bylo zrušeno i vypuštění dvou návratových pouzder (Nyx Bikini a SpaceCase SC-X01), která se měla oddělit po deorbitačním zážehu. Dosavadní hodnocení premiérové mise rakety Ariane 6 je pozitivní. Hlavní úkoly byly splněny a kaňka na konci by neměla mít vliv na přípravu druhého letu tohoto nosiče, ke kterému by mělo dojít ještě v průběhu letošního roku. V jeho rámci bude na oběžnou dráhu dopravna francouzská družice CSO-3, která bude sloužit vojenským účelům. Před raketou Ariane 6 se tak otevírá slibná budoucnost a Evropa po rok a pár dní trvající pauze má k dispozici opět raketu, která dokáže vynášet i těžší náklady na náročnější oběžné dráhy.