Pellegrini: Rusko-ukrajinská válka nepřinesla žádný výsledek

Příští slovenský prezident Peter Pellegrini (Hlas–SD) tvrdí, že rusko-ukrajinská válka za dva roky od plnohodnotné invaze Moskvy nepřinesla žádný výsledek, a proto podle něj nemá smysl tento vojenský konflikt „podporovat“. Znovu také odmítl, že by prezidentský úřad měl být protiváhou vládě. Potvrdil rovněž, že jeho první cesta ve funkci povede do Česka. Zvolený prezident se domnívá, že ruskou agresi zastaví jednání. „Věřím, že je třeba okamžitě zastavit zabíjení a poté začít jednat. Podporovat jen vojenský konflikt, který dva roky nepřinesl žádný výsledek a máme za sebou desítky tisíc zemřelých lidí, je absolutně tragédií,“ tvrdí Pellegrini. Ukrajina na počátku plnohodnotné války hlavní ruský útok odrazila a ubránila Kyjev. S pomocí západních zbrojních dodávek pak osvobodila značnou část Rusy okupovaného území a zaznamenává úspěchy při úderech na ruské lodě v Černém moři nebo na vojenské cíle na ruském území. Situace na bojišti je ale nyní komplikovanější, neboť i kvůli nejistotě ohledně další západní podpory se napadená země musí soustředit spíše na obranu a čelí vzrůstajícímu ruskému tlaku po celé délce fronty. Moskva navíc pokračuje v brutálních úderech na ukrajinské civilisty a energetickou infrastrukturu, čímž vyčerpává už tak nedostatečné zásoby ukrajinské protivzdušné obrany. O její posílení Kyjev západní země opakovaně žádá. Pellegrini řekl, že nebude zpochybňovat, že Rusko je ve válce na Ukrajině agresorem. „Slovenská republika nebude nikdy uznávat násilné odtržení území nebo anexi Krymu.“ V kampani však podporoval rozhodnutí nynější slovenské vlády zastavit ze státních zásob dodávky zbraní na Ukrajinu, byť v minulosti vojenskou pomoc Kyjevu sám podporoval. Kyjev nechce jednat o míru za situace, kdy část jeho území okupuje ruská armáda. Trvá na obnovení ukrajinských hranic v podobě z roku 1991, tedy včetně Krymského poloostrova, který Rusko v rozporu s mezinárodním právem anektovalo už v roce 2014. Rusko odmítá vrátit Ukrajině jak nelegálně anektovaný Krym, tak okupované části dalších čtyř oblastí, o kterých tvrdí, že je rovněž anektovalo, i když je celé zcela pod kontrolou nemá. Pro Kyjev jsou proto hovory o mírovém řešení konfliktu podporou kremelské agendy. Pellegrini se snažil vysvětlit svá vyjádření z kampaně Ve veřejnoprávní RTVS budoucí prezident tvrdil, že svou představou o míru a zastavení zabíjení nestrašil, ale naopak uklidňoval rodiče dětí na Slovensku. Během kampaně svého soupeře Ivana Korčoka označoval jako případného prezidenta konfliktu, který by mohl zemi zavléct do války, přestože pravomoci pro vyslání vojáků do ciziny má v zemi vláda a parlament. „Chci garantovat, že Slovensko je plně ukotveno v rámci Evropské unie a v Severoatlantické alianci. V těchto institucích se musíme chovat suverénněji než dosud a musí být slyšet náš hlas. Musíme se dívat na všechny světové strany,“ uvedl Pellegrini. „Nebudu protiváhou vládě“ Vztahy mezi vládou a prezidentským úřadem budou podle Pellegriniho konstruktivní. „Tam, kde vláda bude pomáhat lidem, bude naplňovat své programové prohlášení, aby se lidem důstojněji, bezpečněji a lépe na Slovensku žilo, může počítat s podporou prezidentského paláce. Tam, kde se vláda odkloní od těchto věcí nebo by chtěla dělat něco, co je v rozporu s ústavou, tak jako prezident budu mít povinnost se ozvat,“ řekl Pellegrini v diskusi v televizi TA3. Odmítl myšlenku, aby prezidentský úřad byl „centrem odporu, centrem opozice, centrem protiváhy“ vůči vládě. V této souvislosti si pomohl příkladem z Česka, kde jsou podle něj „v souzvuku“ prezident, premiér i šéfové obou komor parlamentu. Ve vysílání veřejnoprávní RTVS pak potvrdil, že dodrží tradici a na svou první návštěvu ve funkci hlavy státu pojede do České republiky. Uvedl také, že se v souladu s tradicí vzdá funkce šéfa sněmovny i členství ve své mateřské vládní straně Hlas–SD. Do inaugurace Pellegriniho hlavou státu 15. června by měl být zvolen jeho nástupce v čele sněmovny.