Nový rok přivítali obyvatelé Kiritimati jako první na světě

Nový rok jako první přivítali obyvatelé území, která se nacházejí nejblíže na západ od datové hranice. Tradičně jimi jsou obyvatelé atolu Kiritimati neboli Vánočního ostrova, který je součástí ostrovního státu Kiribati. Celé souostroví se táhne přes tři časová pásma a střídání starého a nového roku tedy na Kiribati skončilo ve 14:00 SEČ. Na Kiritimati žije asi pět tisíc lidí, píše portál The Canberra Times s tím, že tamní úřady letos žádné velké oslavy nepřichystaly. Stanice Deutsche Welle poznamenala, že obyvatelé těchto atolů obvykle slaví změnu roku pečeným prasetem a dalšími tradičními pokrmy, které zapíjejí kokosovou šťávou. Datová hranice je mezinárodně uznávaná linie, která prochází přibližně 180. poledníkem zeměpisné délky, a je hranicí, po jejímž překročení se mění datum. V předchozích letech začínali nový rok spolu s obyvateli Kiritimati slavit také obyvatelé Samoy. Protože však tento stát předloni na podzim přestal přecházet zpět na zimní čas, dočkal se až ve 12:00 SEČ společně s Novým Zélandem a Královstvím Tonga. Jako jedno z prvních velkých měst světa vstoupil do nového roku novozélandský Auckland, kde se datum změnilo rovněž v poledne středoevropského času. Tamní věž Sky Tower rozzářil ohňostroj a laserová světelná show, která se sladila s dalšími památkami. Ve dvě hodiny SEČ přišla na řadu Austrálie, Šalamounovy ostrovy nebo Vanuatu. Pozornost se stočila hlavně na australské Sydney, které vítalo nový rok slavnostmi ve svém ikonickém přístavu. Panorama města u mostu Harbour Bridge a budovy opery rozzářil netrpělivě očekávaný ohňostroj. Podle stanice BBC se tam davy shromažďovaly už od rána v naději, že najdou dobré místo ke zhlédnutí show, jejíž plánování zabralo 15 měsíců. Představení trvalo nakonec celých 12 minut. Ve čtyři hodiny pak do nového roku vkročili Japonci a Korejci – ti v KLDR i ti v Jižní Koreji. O hodinu později se k nim přidala také Čína, Filipíny či Singapur. Přes Nepál, Indii a Rusko projde nový rok Asií a v devět hodin večer se ukáže i v Ázerbájdžánu. O půl hodiny později pak také v Íránu a úderem desáté v Moskvě, Bělorusku nebo Turecku. Hodinu před Českem se pak ze – snad lepšího – nového roku začnou těšit v Řecku, Rumunsku či Bulharsku a také v mnoha zemích Afriky včetně Malawi, Zimbabwe anebo Rwandy. O půlnoci se pak dočkáme i ve střední Evropě, spolu s Českem do roku 2024 vstoupí více než čtyřicet států. Následovat bude Velká Británie či Portugalsko a přes Velkou louži se nový letopočet vydá na Západ do Spojených států. V pondělí v poledne pak dojde na Americkou Samou a v jednu odpoledne SEČ svou cestu definitivně ukončí na neobydleném Bakerově a Howlandově atolu v Pacifiku. Oslavy ve stínu válek Na oslavy a vítání nového roku ovšem vrhají stín války mezi Ruskem a Ukrajinou i Izraelem a radikálním hnutím Hamás v Pásmu Gazy, které zvýšily napětí v různých částech světa. Francie v době silvestrovských oslav na celém svém území nasadí přes 90 tisíc policistů a vojáků. Ministr vnitra Gérald Darmanin opatření zdůvodnil vysokou hrozbou teroristických útoků, částečně způsobenou situací v Izraeli a v Palestině. Ta vyvolala po celém světě řadu protestů. Bezpečnostní opatření zvýší také úřady v americkém New Yorku, kde se kvůli válce Izraele a Hamásu konají demonstrace pravidelně. V Pákistánu vláda zakázala všechny silvestrovské oslavy v solidaritě s Palestinci, upozornila agentura AP. Stanice BBC na svém ruskojazyčném webu mezitím informovala o rušení oslav v některých ruských městech na Dálném východě, které tak činí kvůli obětem v Belgorodu, jenž se stal v sobotu podle ruských vyjádření terčem jednoho z dosud největších ostřelování z ukrajinské strany. Zahynuly údajně více než dvě desítky lidí. Ukrajina, která se už skoro dva roky brání ruské vojenské agresi, čelí ruským vzdušným úderům prakticky denně a mluvčí jejího letectva Jurij Ihnat v neděli podle portálu Ukrajinska pravda vyzval obyvatele, aby zapomněli na zábavní ohňostroje a uposlechli sirény varující před nálety a vyhledali v takových případech bezpečí v krytech.