Nový prezident Petr Pavel: První rok na Hradě

Ve čtvrtek 9. března po 14. hodině složil Petr Pavel ve Vladislavském sále prezidentský slib. Následně z balkónu pozdravil zaplněné třetí nádvoří Pražského hradu. Už v zimní kampani před druhým kolem prezidentských voleb jej překvapila plná náměstí v Ústí nad Labem, Ostravě i Brně. Svého protikandidáta Andreje Babiše (ANO) porazil v poměru 58 procent hlasů k 42. Při nástupu do funkce se Pavel vymezil proti přesvědčení, že je Česká republika rozdělenou zemí. První zahraniční cesta nového prezidenta vedla tradičně na Slovensko. A se slovenskou prezidentkou Zuzanou Čaputovou zamířil Petr Pavel na konci dubna i na Ukrajinu. Pravidelně vyjížděl i do českých regionů. Setkal se například s lidmi v jihomoravských vesnicích, které předloni zasáhlo tornádo, nebo s dětmi v sociálně znevýhodněné lokalitě v Ústí nad Labem. Po dvou měsících ve funkci jmenoval do generálské funkce ředitele Bezpečnostní informační služby Michala Koudelku, kterého jeho předchůdce Miloš Zeman povýšit opakovaně odmítal. Na novou hlavu státu připadlo i rozhodnutí o velké obměně Ústavního soudu. Se souhlasem Senátu obsadil necelou polovinu patnáctičlenné sestavy. Sedmičku jeho úspěšných nominantů tvoří Josef Baxa, Daniela Zemanová, Jan Wintr, Veronika Křesťanová, Kateřina Ronovská, Lucie Dolanská Bányaiová a Zdeněk Kühn. Naopak dva kandidáti – Robert Fremr a Pavel Simon – vzbudili kontroverze a nakonec na Ústavním soudě nezasedli. Pozornost vyvolaly i prezidentovy podpisy některých zákonů. Jen týden po nástupu do funkce mu na stole přistála sporná vládní novela o nižší valorizaci penzí, kterou přes výhrady podepsal. Podnět Ústavnímu soudu nakonec prezident nepodal, protože to udělalo opoziční hnutí ANO. Podpis po krátkém váhání koncem léta Pavel připojil i k další penzijní novele, která mimo jiné zpřísnila pravidla předčasných důchodů. A v listopadu podpořil i vládní konsolidační balíček. Během uplynulého roku docházelo na Hradě i k turbulentním změnám v obsazení prezidentova nejbližšího týmu. Souputníci z prezidentské kampaně postupně odchází a čím dál tím větší vliv získává kancléřka Jana Vohralíková. Podle měření CVVM z přelomu podzimu a zimy prezidentovi nyní vyjadřuje důvěru mírně nadpoloviční většina (52 procent) občanů, z toho 14 procent mu „rozhodně důvěřuje“ a 38 procent „spíše důvěřuje“. Naopak nedůvěru mu vyslovuje 46 procent oslovených, z toho 24 procent „spíše“ a 22 procent „rozhodně“.