Mimořádná schůze Poslanecké sněmovny k umožnění korespondenční volby Čechům ze zahraničí

Dnes začala mimořádná schůze Poslanecké sněmovny k umožnění korespondenční volby Čechům ze zahraničí. Může být takové hlasování nebezpečím pro demokracii, nebo je dosavadní nemožnost korespondenční volby diskriminací části občanů? Proč ji má koaliční vláda v programovém prohlášení? A z jakého důvodu ji opozice nechce za žádnou cenu připustit? Vladimír Kroc se ptal šéfa poslaneckého klubu a místopředsedy SPD Radima Fialy. Dá se předpokládat dlouhé jednání. Odvážíte se odhadnout, jak dlouho může schůze trvat? Minimálně tento týden, konkrétně skončí deset minut před další mimořádnou schůzí, která se bude týkat sociálních věcí a je naplánována na pátek v 17 hodin. Odhaduji, že mimořádná schůze ke korespondenčnímu hlasování skončí bez hlasování, protože diskutujících a rozporů k dané věci je mnoho. Tento týden na to rozhodně stačit nebude. Prohlásil jste, že korespondenční volba je protiústavní krok, a že uděláte všechno pro to, aby nebyla schválena. Jak chcete při současném rozložení sil v dolní komoře parlamentu zabránit schválení koaličního návrhu? Ano, řekl jsem to několikrát. Uděláme všechno, co je ze zákona možné, abychom přijetí zabránili. Budeme se snažit přesvědčit pětikoalici o tom, že korespondenční volba je nebezpečná pro českou demokracii. Čtěte také Máme poznatky i o tom, že se pětikoalice snaží nejenom zavést korespondenční volbu, ale i zvýšit počet voličů v zahraničí. V prvním čtení je totiž zákon o státním občanství, podle kterého se má dávat na základě prohlášení české občanství lidem až do čtvrté generace od roku 1939, kteří odešli do zahraničí. Popírá to všechny věci, které dříve Česká republika požadovala, tedy aby dotyčný uměl česky, aby se vracel a podobně. Tím by se logicky mohl zvýšit počet lidí, kteří by měli možnost v zahraničí korespondenčně hlasovat. Teoretická možnost to sice je, ale kolik střízlivým odhadem by to přibližně mohlo být lidí? Podle našich informací žije v zahraničí zhruba 700 000 Čechů. Kdyby se to rozvětvilo až do čtvrté generace, mohlo by jít o další stovky tisíc lidí. Myslíte si, že skutečně by byl tak masivní zájem o české občanství u těchto lidí? Já myslím, že ano. Určitě by byly organizace, které by informovaly tyto lidi, že mají možnost požádat si o občanství a že mají možnost volit. Někteří lidé, a nebylo by jich málo, by této možnosti jistě využili. Reálný odhad lidí, kteří by v korespondenční volbě mohli volit, se odhaduje zhruba na 100 000. Vychází to z toho, jak to vypadá na Slovensku... Já se obávám, nemůžu to nijak dokázat, protože korespondenční volba v České republice zatím nebyla, že by se to číslo zvyšovalo. V dalších volbách by už mohlo jít o stovky tisíc, protože ze zákona, jak ho koalice nastavila, plynou i možnosti hlasovat za lidi třeba na základě plné moci s úředně ověřeným podpisem a podobně. Kdyby to bylo 100 000, neměl bych s tím problém, ale moje obava je, aby to nebyly stovky tisíc nebo možná milion lidí. Čtěte také Pojďme se držet střízlivého odhadu 100 000. Říkáte, že se toho obáváte. Proč? Myslím si, že to velmi výrazným způsobem zasáhne do voleb v České republice. Není to jenom můj názor, ale i některých ústavních právníků, kteří říkají, že když tito lidé potom neuvidí výsledky své volby, nebude to na ně nijak dopadat tak jako na nás, kteří tady žijeme a kteří tady platíme daně. Nepocítí zkrátka dostatečně to, jak volili a jaké následky to pak bude mít pro nás. Váš předseda včera litoval, že vláda neřeší zásadnější problémy, ale věnuje se korespondenční volbě. Proč tedy zodpovědně neumožnit, aby se otázka vyřešila co nejrychleji a byl potom čas se věnovat podle vás zásadnějším tématům? Protože podle našeho názoru je zákon protiústavní. Ústava jasně říká v § 18, že volby mají být tajné, rovné a přímé. A my jsme přesvědčeni o tom, že minimálně ve dvou těchto věcech, to znamená v tajnosti a v rovnosti, by nebyla ústava dodržena. Když vyplňujete koresponďák, nemusíte tam být sám, někdo vás může ovlivňovat. I lístek do úřední obálky za vás může dát někdo jiný. Co se týče rovnosti, ta by byla narušena tím, že lidé, kteří žijí v zahraničí, mají paradoxně větší možnosti než my, kteří žijeme tady. Oni mají možnost hlasovat na velvyslanectví nebo, pokud zákon projde, korespondenčně. A co třeba umožnit i nám doma hlasovat korespondenčně, jako je to běžné už od roku 1957 v Německu? Znovu opakuji, že jsme přesvědčeni o tom, že není zaručena tajnost. A samozřejmě jsme také proti tomu, aby se hlasovalo elektronicky, protože naše systémy nejsou natolik bezpečné, abychom měli jistotu, že volby nebudou zmanipulované... Při posledních volbách volilo ze zahraničí asi 13 000 občanů, většina z nich koaliční strany. Není toto ten prostý důvod, proč nechce opozice korespondenční volbu připustit? Pokud bude korespondenční volba schválena, dostane slovo Ústavní soud? Poslechněte si celých Dvacet minut Radiožurnálu.