Klopp opouští Liverpool

Jeho slova byla emotivní i realistická. „Všechno na tomto klubu miluju, město, fanoušky, tým, zaměstnance… A i to, že jsem se takto rozhodl, ukazuje, že jsem o správnosti tohoto kroku naprosto přesvědčený,“ vykládal rozvážně Jürgen Klopp. Při tom se několikrát odmlčel a znovu nadechl, aby nabral sílu. „Jsem, jak bych to řekl, trochu vyčerpaný a dochází mi energie. Teď ještě nemám žádný problém, očividně, ale už déle vím, že taková věc by dřív nebo později přišla. Vím, že bych tuhle práci nemohl dělat stále dokola,“ doplnil šestapadesátiletý trenér, který dovedl Liverpool k ligovému titulu po třiceti letech i vítězství v Lize mistrů. V anglickém přístavu se rozhostilo ticho, srovnatelné jen s rokem 1970, kdy se rozhodla ukončit činnost kultovní hudební skupina The Beatles. Vedení klubu tedy už o Kloppově úmyslu vědělo, pro fanoušky to bylo ovšem překvapení. Rozloučení s nimi bylo velmi milé až sentimentální. „Ale já mu to věřím, bylo to upřímné,“ prohlašuje český internacionál Vladimír Šmicer, jenž v dresu Liverpool FC zažil velké triumfy včetně dobytí Ligy mistrů v roce 2005. Šok neprožívají jen angličtí fotbaloví příznivci a odborníci, ale odrazila se i v jeho vlasti v Německu. „Rozhodnutí je to velice překvapivé,“ přiznává uznávaný německý novinář Manfred Münchrath s dovětkem, že zdaleka není sám. „Ale myslím, že mu rozumím,“ snaží se najít vysvětlení. Nachází ho ve vyčerpávající práci. „Trénovat klub jako Liverpool je práce na 24 hodin,“ uvědomuje si vedoucí fotbalového oddělení prestižního časopisu Kicker. „Přinesl zpět do klubu úspěch, který vyvolal ještě vyšší očekávání. Věřím, že je opravdu unavený,“ vžívá se do Kloppovy situace. I načasování vidí správně. „Může mít pocit, že tato sezóna by mohla být poslední s větším úspěchem. Takže může být dobrý čas jít, než ztratí veškerý kredit, který si kdysi vydělal, v případě, že si domů nepřinese další úspěch,“ rozebírá Münchrath. Německý publicista si fotbalové práce krajana hodně všímal a pečlivě ji analyzoval, přestože se – jak přiznává –⁠ nikdy osobně nesetkali. „Ale vím, že je extrémně ambiciózní a náročný vůči svým hráčům, ale také vůči sobě a svému tréninkovému personálu, což je pro všechny velmi vyčerpávající,“ prohlašuje Münchrath. To potvrzuje i Šmicer. „Sezony jsou dlouhé, zápasů je mnoho, to unavuje nejen hráče, ale i trenéry,“ odhaluje. „Navíc pořád jsou pod tlakem, aby byli úspěšní, aby se vyhrávalo,“ dodává. V anglické Premier League, která je považována za nejtěžší domácí soutěž na světě, pak dvojnásob. „Navíc majitelé Liverpoolu nedávají do posil takové prostředky jako jiné kluby, o to je pozice trenéra složitější,“ upozorňuje na závažný aspekt. Jinak řečeno – z hráčů musí vyždímat, co se dá, důraz na disciplínu se jen navyšuje. Německý novinář si však nemyslí, že by docházelo mezi Kloppem a hráči k rozepřím, které by urychlily jeho vyhoření a následné pevné rozhodnutí skočit. „Většina hráčů v týmech, kde působil, ho měla ráda,“ vrací se Münchrath i do jeho německých angažmá u klubů 1. FC Mainz 05 a Borussia Dortmund, kde měl rovněž úspěchy. „To naznačuje, že se zdá být také docela empatický,“ domnívá se. Kloppova náročnost a časové vytížení vyplývaly i z toho, že jako hráč nedosahoval vysoké úrovně – aspoň bundesligové – nic tedy nedostal v trenérském řemesle zadarmo a musel všechno vydřít. Vlastně tak vyvrací předsudek až požadavek, že výborný trenér musí mít za sebou zdařilou hráčkou kariéru. Klopp patří k příkladům, že není bezpodmínečně nutná, byť dozajista vítaná. Na Kloppa-hráče si dobře pamatuje bývalý československý internacionál Pavel Chaloupka, účastník mistrovství světa 1982 ve Španělsku. Zná ho ze vzájemných soubojů ve druhé lize. „Byla především hodně tvrdá, mezi hráči nebyl takový respekt, rozhodčí je ani nechránili. Za Mainz hrával nějaký Jürgen Klopp a ten to mydlil jako kráva noha nenoha,“ vzpomíná. A nijak někdejšího protihráče v soudech nešetří. „Naprostý dřevák na hřišti, někdy až fotbalově trapný,“ prohlašuje Chaloupka. „Nastoupil jsem proti němu asi dvakrát, když hrála Fortuna Düsseldorf druhou německou ligu a on kopal za Mainz,“ rozkrývá konkrétně. „Mydlil to jako kráva noha nenoha,“ opakuje. K jeho trenérskému umění má ovšem jen slova uznání. „Nyní je jeden z nejuznávanějších koučů ve světě. Hrozně mu fandím, líbí se mi, jak s mančaftem žije. A Liverpool se pod ním neuvěřitelně zvednul. Poskládal mužstvo tak, že loni vyhrálo Ligu mistrů a nadále hraje nahoře,“ upozorňuje Chaloupka. Klopp v Liverpoolu otiskl hodně zářivou stopu. „Stal se legendou,“ řadí Šmicer německého kouč mezi takové pojmy jako Bill Shankly, Bob Paisley, Gérard Houllier, Kenneth Dalglish či Rafael Benítez. „Vyhrál po třiceti letech Premier League, Ligu mistrů, Superpohár, světový šampionát klubů,“ znovu vypočítává. Poznal Kloppa i osobně. „Byl jsem s mužstvem na předsezonních soustředěních v Americe, v Singapuru a Bangkoku, pořád byl příjemně naladěný a usměvavý, prostě sympaťák,“ říká. Chaloupkovu hráčskou zkušenost naštěstí na vlastní nohy nezažil. „Ale dovedu si představit, že byl pěkně ostrý, nikdy nic neošidil,“ připouští, jak to na hřišti mydlil. Spojení s Liverpoolem v létě skončí. „Sám několikrát přiznal, že už šest let na jedné štaci je pro trenéra hodně, že potřebuje změnu, novou motivaci,“ odhaluje Šmicer jeho krédo. „V Německu se tím řídil, v Liverpoolu vydržel devět nádherných let,“ připomíná. V létě už to bude minulost. Odchází. „Nejsem na něho naštvaný, ale smutný,“ povzdechne si Šmicer, který si k bývalému anglickému zaměstnavateli uchoval úzké vazby. „Bude těžké najít náhradu,“ rozhlíží se po fotbalovém světě. „Ale má před sebou ještě jarní sezonu, věřím, že mu kluci nějakou tu trofej vyhrají,“ vyhlíží s nadějí další triumf.