Klaus kritizuje stávající poměry v zemi a Fialovu vládu

Bývalý prezident Václav Klaus znovu zkritizoval stávající poměry v zemi a Fialovu vládu. Vadí mu „chronická stagnace“ ekonomiky a požaduje „radikální změnu“. Své představy shrnul v nové knize Dílčí reformy jsou málo – řešením je systémová změna, kterou vydal jeho institut. V jejím závěru je 19 návrhů, jak by si Klaus skutečnou změnu k lepšímu představoval. Podobně jako ve svých dřívějších veřejných vystoupeních požaduje zmenšení role státu a méně regulace. „Radikální změna je nezbytná,“ prohlásil Klaus při prezentaci knihy. Česko podle něj musí podstoupit „myšlenkový zvrat“, který by měl někdo začít politicky prosazovat. „Tento projekt musí někdo uchopit, nějaká politická strana nebo její část,“ vybídl exprezident. V odpovědích na otázky k tomu, jak si uvedení svých vizí do praxe představuje, se znovu distancoval od ODS, kterou před lety zakládal. Vedle pětikoalice, kterou ODS vede, zkritizoval i Národní ekonomickou radu vlády (NERV) a jejích nedávno představených 37 zlepšovacích návrhů – byť sám v některých oblastech navrhuje podobné věci jako NERV. Prvním bodem v Klausově seznamu je zbavit Česko inflace. K tomu už došlo mezi sepsáním knihy, k němuž došlo podle Klause přes Vánoce, a jejím vydáním – podle posledních dat je meziroční míra inflace zpět na dvou procentech. Podle Klause ještě ale není vyhráno, nastavení společnosti na růst cen trvá, a není proto žádoucí spěchat se snižováním úrokových sazeb. Druhou prioritou podle Klause má být vybalancování státního rozpočtu. Schodek je sice na historické poměry vysoký, ale hlavně kvůli vysoké startovní úrovni po covidu, kterou současný kabinet postupně snižuje, a to i v kombinaci s nákladnými opatřeními, jako byla výpomoc s cenami energií nebo investice do obrany. Velký zásah do státních příjmů také způsobilo zrušení superhrubé mzdy na konci roku 2020, pro které hlasovali poslanci z řad ANO, ODS a SPD. Klaus ale vidí jako cíl vyrovnaný rozpočet. Letošní návrh s deficitem 270 miliard korun – u kterého vláda zdůrazňuje, že v součtu za celou veřejnou sféru už bude pod třemi procenty HDP, považovanými v Evropě za únosnou mez zadlužování – Klaus popisuje jako „žert“. A dále navrhuje, aby každý nově přijímaný zákon vedoucí k novým nárokům na rozpočet povinně obsahoval popis toho, kde se potřebná suma ušetří. V dalších bodech Klaus navrhuje „radikální snížení“ státních agend, institucí i zaměstnanců. Podobné návrhy jsou v poslední době slyšet často, v praxi ale narážejí na skutečnost, že velkou část státem placených lidí představují těžko postradatelné profese, jako jsou učitelé, vojáci nebo policisté. Naopak ryzích úředníků, u nichž se při diskuzích o případných škrtech často začíná, je v celém státním aparátu jen osm procent. „Pokud se společnost a politici shodnou na tom, že stát nemá vykonávat nějakou svou roli, bylo by dobré, aby ji nevykonával. Což může v některých případech snížit potřebu státu platit své zaměstnance nebo investovat, a tak vést ke snížení veřejných výdajů. Naopak mi nepřipadá vhodné přistupovat k plošnému škrtání státních zaměstnanců nebo veřejných výdajů,“ říká ke Klausovu menu Petr Janský z NERV. S NERV se Klaus shoduje v tom, že je vhodné rozvolnit zákoník práce, aby se firmy mohly snáze rozloučit s nepotřebnými či nevýkonnými pracovníky, a že je potřeba připravit reformy školství, zdravotnictví a důchodů. V jiných bodech na téma menší regulace Klaus požaduje přenášet unijní předpisy do domácích zákonů „v minimalistické, nikoli maximalistické verzi“, což směřuje k časté výtce směrem ke zdejší byrokracii. „Jakákoliv diskuze nad tím, jak pohnout s naší nerostoucí ekonomikou dopředu, je důležitá. Václav Klaus může jako zástupce neziskového sektoru navrhovat i radikální změny, které NERV nepřísluší. Jako členové máme každý jeden z nás spoustu nápadů na velké systémové změny, ale důležité je, aby se to potkalo s poptávkou voličů. Je škoda, že Václav Klaus nevěnoval svým návrhům více prostoru (jsou na 6 drobných stranách) a nevysvětlil podrobněji, jakou metodou by svých cílů chtěl dosáhnout,“ komentuje pro SZ Byznys ekonom a člen NERV Dominik Stroukal. Podle něj chce spousta lidí vyrovnaný rozpočet bez vyšších daní. „Ale málokdo nám napíše, které kapitoly přesně bychom měli osekat a o kolik. Mnozí chtějí méně státních zaměstnanců a určitě je tam hodně prostoru, ale kteří konkrétně to mají být a co s jejich agendou – zrušit, či předat? Stačily by alespoň rámcové obrysy, potom by se ta debata vedla mnohem lépe.“ V jiných oblastech Klausovy návrhy znějí atraktivně, ale v praxi mohou snadno narazit. Jedním takovým je požadavek na maximální odstřižení státu od neziskových organizací, které ale v terénu často suplují zajišťování těch služeb, které státní aparát už roky nestíhá zařizovat, typicky v sociální oblasti. Diskutabilní je také Klausův požadavek, aby státní úřady měly pro vyřizování agendy nepřekročitelné lhůty a aby nevyřízené žádosti automaticky platily, což by se ale snadno mohlo zvrhnout v automatické povolování velmi sporných návrhů. Poslední bod Klaus věnoval vysokorychlostním železnicím. Ty líčí jako symbol „populistických, zdánlivě akčních plánů“, které se ale mohou snadno překlopit do velmi nákladných a ztrátových projektů. Ministr dopravy Martin Kupka na pochybnosti tohoto druhu namítá, že velkou část výdajů na expresní tratě mají zaplatit evropské fondy a že investice se vyplatí. Doplnili jsme komentář Dominika Stroukala.