Jean-Paul Belmondo: Ikona francouzského filmu

Svět se před třemi lety rozloučil s legendou francouzského filmu, kterou bezpochyby byl Jean-Paul Belmondo, jehož životní příběh je jako z filmového plátna. Od boxerských ringů, přes dramatické útěky z armády, až po vrchol slávy ve světě kinematografie. Jeho osobní tragédie a zdravotní problémy však jeho profesionální vášeň nikdy nezastavily. V Česku se jeho duch dočkal překvapivého pokračovatele v podobě herce Martina Krause. Svým obdivem k Belmondovi se netají, přestože srovnání s ikonou považuje za přehnané. Jean-Paul Belmondo, ikona francouzského filmu, se narodil 9. dubna 1933 v Neuilly-sur-Seine, ve Francii, do rodiny, ve které umění nebylo cizí slovo. Jeho táta, Paul Belmondo, byl totiž známý sochař, což mladému Jean-Paulovi zajistilo umělecké zázemí už od kolébky. Ačkoliv se v mládí Belmondo vydal na dráhu profesionálního boxera, osud mu nakonec karty rozdal jinak. Skončil na scéně, kde místo pěstí mluvila slova, a to na Konzervatoři dramatického umění. V boxu zaznamenal pět vítězství z devíti zápasů. Jeho boxerská kariéra byla spíše epizodní, a ne příliš oslnivá. A ten jeho proslulý nos? Mnozí si myslí, že je to suvenýr z boxerských ringů, ale opak je pravdou. Nos mu zlomil starší spolužák během školní potyčky. Boxerské ringy vyměnil za filmová plátna, ale než se tam dostal, čekala na něj řada překážek. Jeho mladické ambice v boxu náhle přerušila tuberkulóza a následná vojenská služba v severní Africe, kde se Belmondo pokusil o dramatický útěk z armády sebepoškozením. Během svých studií se Belmondo neustále střetával s autoritami, což mu způsobovalo pořádné akademické trable. Jednoho dne mu jeden z jeho profesorů dokonce vyčinil, že s nekonvenčním vzhledem nemá šanci prorazit ani na divadelních prknech, natož ve filmu. Belmondo si však vymetl cestu ke slávě svou ikonickou rolí ve filmu U konce s dechem (1960), kde si zahrál po boku americké krásky Jean Sebergové. Jeho kariéra poté nabrala na obrátkách a Belmondo začal hrát v komerčně úspěšných filmech, které jeho jméno vynesly ještě výše. V sedmdesátých a osmdesátých letech pak Belmondo doslova exceloval v akčních a komediálních filmech, které se staly hity po celém světě. Osobní život legendárního herce byl zasažen tragédií, kterou nikdy plně nezvládl. V roce 1994 přišel o svou milovanou dceru Patricii. Tato ztráta ho zasáhla do samotného srdce a stín smutku ho provázel celý život. Když už se zdálo, že to nemůže být horší, v roce 1999 dostal infarkt a následně jej v roce 2001 postihla mozková mrtvice, což mu výrazně omezilo možnosti pokračovat ve veřejných vystoupeních a herecké kariéře. Jeho poslední filmovou poctou byla role v Muž a jeho pes z roku 2008. V českém prostředí se s ním mohli diváci setkat díky hlasům Jana Třísky a později Jiřího Krampola, kteří mu propůjčili svůj hlas a přiblížili tak jeho charisma českým fanouškům. Jean-Paul Belmondo, ikona francouzského a světového filmu, nás opustil 6. září 2021. „Byl již nějakou dobu velmi unavený. Odešel v tichosti,“ uvedl pro AFP hercův právník Michel Godest. Jean-Paul se krátce před smrtí vyjádřil, že se tohoto okamžiku neobává. S optimismem prohlásil, že jeho život byl plný štěstí, a to nejlepší ho teprve čeká. Tato slova sdílel v roce 2018 během rozhovoru pro deník Corse-Matin. Navíc se nechal slyšet, že se těší na shledání se svými hereckými kolegy, Jeanem Rochefortem a Philippem Noiretem, „tam nahoře”. V Česku má Belmondo svou „kopii”, a to herce Martina Krause. „Upřímně, jsem Belmondův obrovský fanda. I když už bohužel nežije, mám ho pořád strašně rád, vážím si ho a je pravda, že jsem ho začal sledovat už na základní škole. Znám všechny jeho filmy. Takže když to vezmu jako jeho fanoušek, tak mě spíš uráží, že si vůbec někdo troufá říct, že jsem český Belmondo, to je blbost. Ale jako herci Martinu Krausovi mi to samozřejmě lichotí,” sdělil Kraus pro denik.cz. Ve filmu Veselé Velikonoce si jej můžete připomenout v pondělí 1. dubna na ČT2 od 20:00.