Francie volí. Účast je nejvyšší za 40 let, první odhady výsledků budou už večer

Ve Francii v neděli začalo hlasování ve druhém kole předčasných parlamentních voleb. Volby se těší dlouho nevídanému zájmu voličů. Do 17:00 SELČ odevzdalo svůj hlas 59,7 procenta oprávněných voličů. Podle agentury AP tak dnes volební účast bude patrně nejvyšší za více než 40 let. Poslední volební místnosti se uzavřou ve velkých městech ve 20:00. Favoritem je opoziční Národní sdružení (RN), které zvítězilo v prvním kole. Poslední průzkumy nicméně naznačují, že se mu nepodaří získat většinu v Národním shromáždění, tedy dolní komoře parlamentu. V předchozích volbách do Národního shromáždění v roce 2022 odvolilo do 17:00 jen 38,11 procenta lidí. Dnešní účast je navíc nepatrně vyšší než v prvním kole voleb před týdnem, kdy tři hodiny před uzavřením volebních místností uplatnilo své volební právo 59,39 procenta dospělých Francouzů. Společnosti Harris Interactive a Ipsos odhadovaly, že konečná volební účast dosáhne 67 procent. Volební místnosti se otevřely v 8:00. Hlasovat bude možné do 18:00, ve velkých městech o dvě hodiny déle. Ještě v průběhu večera by měly být známy výsledky hlasování. Exit polly, tedy první odhady, jak volby dopadly, se očekávají ve 20 hodin. Svůj hlas již v Touquetu na severozápadě země odevzdal prezident Macron se ženou Brigitte, hlasovali například i premiér Gabriel Attal či bývalý prezident François Hollande. Le Penová dnes hlasovat nebude, protože ve svém volebním obvodu získala křeslo v Národním shromáždění již prvním kole. Předčasné parlamentní volby ve Francii po neúspěchu vládního tábora ve volbách do Evropského parlamentu na začátku června nečekaně vyhlásil prezident Emmanuel Macron. V prvním kole voleb minulou neděli se na druhém místě umístil nový levicový blok Nová lidová fronta. Macronův vládní tábor Spolu skončil až třetí s výrazným odstupem. RN sice v prvním kole jasně zvítězilo a získalo 39 mandátů, strana je ale patrně oslabena vznikem republikánské fronty. Na té se před druhým kolem, v němž se bude rozhodovat o více než pěti stovkách mandátů, dohodla většina ostatních stran. V mnoha volebních obvodech se tak z voleb stáhli kandidáti na třetích místech, aby posílili šance na vítězství zbývajícímu kandidátovi některé z občanských stran. RN i proto nakonec pravděpodobně nedosáhne na hranici 289 mandátů, která by jí zajistila bezprecedentní absolutní většinu v Národním shromáždění. Odhad celkových výsledků je však kvůli složitému systému jednomandátových obvodů velmi nejistý.