Bílá sobota

Bílá sobota je druhým dnem velikonočního tridua a připomíná den, kdy Ježíš ležel v hrobě. V tento den se nekonají mše ani bohoslužby, ale věřící se chodí pomodlit k symbolickému Ježíšovu hrobu. Bílá barva je znakem čistoty a může připomínat roucha křtěnců, kteří se ze soboty na neděli nechávají pokřtít o velikonoční vigílii. Dříve bylo zvykem pečení beránků a mazanců, pletení pomlázek a nošení nového nebo svátečního oblečení. Lidé se snažili, aby byl tento den opravdu slavnostní, a tak se vymetaly domy novými košťaty a někde se i bílilo, aby bylo všude čisto a čistota se domu držela po celý rok. Co se týče jídla, na Bílou sobotu končí postní doba, a tak se začalo zlehka. K obědu se jedly například polévky z jarních bylinek, ale po západu slunce už se zase mohlo jíst maso a krájel se také velikonoční beránek. Hlavním pokrmem byla dne byla i velikonoční nádivka. Někteří hospodáři třásli ovocnými stromy v sadech, což mělo přinést dobrou úrodu. Pranostiky na Bílou sobotu zahrnují přísloví jako 'Prší-li v noci na Bílou sobotu, bude málo třešní' a 'Odkud na Bílou sobotu vítr, odtud v létě deště.'