Banka Raiffeisen zavádí limity pro výběr peněz i na soukromé účty

U spořicích účtů ve Švýcarsku je již delší dobu běžnou praxí také tzv. limit výběru, který ztěžuje výběr vlastních prostředků. Raiffeisen jej nyní zavádí i pro soukromé účty. Raiffeisen Bank v současné době vyvolává mezi svými klienty ve Švýcarsku jisté překvapení. Od 1. ledna 2024 se podle oběžníku bude i na soukromé účty vztahovat tzv. limit pro výběr peněz. Ten platí od zůstatku 100 tisíc švýcarských franků (přes 2,5 milionu Kč). Každý, kdo bude chtít vybrat peníze nad tuto částku, musí buď 31 dní předem oznámit zrušení povolení částky, nebo zaplatit tzv. provizi za nevypovězení smlouvy (NCC). Tento sankční poplatek se vztahuje na převyšující zůstatek. Limit pro výběr se vztahuje na stávající úvěrové zůstatky – nikoli na přečerpání účtu. V tomto případě se uplatní debetní úrok. Ekonom Marc Friedrich byl jedním z prvních, kdo o rozhodnutí na platformě X upozornil – a hovořil o „zbavení občanských práv“. Někteří jiní uživatelé viděli v tomto rozhodnutí důvod ke spekulacím. Banky ve Švýcarsku zpravidla pracují s limity pro výběr peněz především v oblasti spořicích účtů. U soukromých platebních účtů jsou do značné míry neobvyklé. Raiffeisen je ve Švýcarsku považována za systémově významnou banku. Tyto struktury jsou u spořicích účtů rozšířené, protože zpravidla nabízejí vyšší úrokové sazby. V pozadí limitů pro výběr a provize za nevypovězení smlouvy jsou především přísnější předpisy o likviditě. Švýcarský úřad pro dohled nad finančním trhem (FINMA) je postupně zpřísňuje od globální finanční krize v roce 2008. Zjevně k tomu byl důvod – dokonce i ve Švýcarsku, které je považováno za vzorové finanční centrum. Nouzové spojení Credit Suisse s UBS na začátku roku ukázalo, že všechno, co se třpytí, už není zlato. Banka byla považována za „systémově významnou“ – stejně jako Raiffeisen. Hlavním zájmem FINMA je zajistit, aby hlavní švýcarské komerční banky nebyly zasaženy nedostatkem likvidity. Pomocí omezení výše a doby výběru vkladů by se mělo zabránit tomu, aby banky byly zahlceny velkým a rychlým odlivem finančních prostředků. Limity pro výběr a poplatky za nezrušení vkladu by měly mít na klienty odrazující účinek. Banky by tak měly mít k dispozici dostatek likvidních prostředků i v době krize. Vždyť vklady střadatelů využívají k účelům, jako je poskytování úvěrů nebo vyplácení prémií. I z tohoto důvodu nejsou výpovědní lhůty stanoveny na jeden měsíc, ale přinejmenším na 31 dní. Banky jsou povinny zajistit tzv. ukazatel likvidity (LCR) v délce 30 dnů i v případě krize. Pro zvláštní případy, jako je zrušení vkladů do fondů nebo zaplacení nemovitostí, mají některé banky ve svých obchodních podmínkách zvláštní ustanovení. Jiné jako gesto dobré vůle neuplatňují limity pro výběr nebo poplatek za nezrušení vkladu. Takový postup však není nutností. Skutečnost, že Raiffeisen nyní překračuje obvyklý rozsah aplikace struktur a zavádí limity výběru i pro soukromé účty, vyvolává spekulace. Vzhledem k tomu, že takový krok s sebou nese administrativní náročnost a nespokojené zákazníky, někteří uživatelé platformy X se domnívají, že za ním musí být zvláštní důvod. Možná takový, o kterém se lidé bojí mluvit. Někteří tuší možný run na banky, jiní možné domácí problémy v řízení likvidity. Další spekulující tuší, že cílem opatření by mohlo být omezení používání hotovosti – zejména proto, že ve Švýcarsku má brzy proběhnout pilotní test s digitálními penězi centrální banky (CBDC). Raiffeisen se však na něm nepodílí. Ve skutečnosti za tímto rozhodnutím nemusí být nutně nějaký neobvyklý důvod. Již v polovině roku 2010 platila pro soukromé účty Raiffeisen mnohem přísnější ustanovení. Až do konce roku 2015 činil limit pro výběr peněz na soukromém účtu 50 000 franků (cca 1 320 000 Kč). V této oblasti byl zrušen až v roce 2016. Po celou dobu platila omezení pro spořicí účty. Článek původně vyšel na stránkách německé redakce Epoch Times. Redakčně zkráceno.