Arvéd: Tajemný, mysteriózní a magií opředený Arvéd

Dnes večer jsem na ČT2 shlédla tajemný, temný, mysteriózní a magií opředený film Arvéd, který pojednává o rozporuplné skutečné historické postavě Jiřího Arvéda Smíchovského, který šel cestou okultních a hermetických věd tak daleko, až se téměř (nebo možná zcela) zaprodal ďáblu. Snímek je ověnčen cenami za nejlepší scénář, nejlepší hudbu, nejlepší filmový plakát a herec Michal Kern získal za film českého lva pro rok 2023 za nejlepšího herce v hlavní roli. Předlohou pro scénář byla kniha Jana Poláčka (neplést s Karlem Poláčkem) s názvem Malostranský ďábel. Scenáristou filmu byl spisovatel Jan Poláček společně s debutujícím režisérem snímku Vojtěchem Maškem, který svůj snímek dovedl slavně až na české lvy. Snímek je nyní ke zhlédnutí na iVysílání. Při sledování filmu mi běhal mráz po zádech a cítila jsem odpor, respekt a téměř až strach z postavy Jiřího Arvéda, kterého geniálně ztvárnil herec Michal Kern, se kterým jsme spolužáci ze stejné školy a rodáci ze stejné moravské vesničky, takže jej znám od dětství. Arvéd byl vystudovaným doktorem práv a filozofie, ale ve svém volném čase se zabýval okultismem, magií, hermetismem a dalšími tajnými vědami, četl mnoho knih a mezi nimi také kabalu (kniha židovské mystiky) a alchymistické spisy. S nástupem nacistického režimu Arvéd kolaboroval s nacistickými okupanty, kteří o něj měli zájem pro jeho okultní praktiky. Arvéd se stal udavačem a později falešně svědčil v mnoha procesech – takže se nezastavil téměř před ničím, jedná se tedy o těžce zápornou postavu. Před pádem nacistického režimu se nechal zajmout nacisty, což jej ale neochránilo před vězením, kde také zemřel. Líbilo se mi, jak Michal Kern dokázal zahrát Arvéda zcela věrohodně a autenticky. Všechno to šílenství, posedlost a uhrančivost čišelo hlavnímu hrdinovi z jeho pichlavých očí, které se propadaly někam do hloubi nitra a duše člověka. Postava Arvéda působí na mnoha místech jako polšílená, jeho smích je ďábelsky mrazivý a pohled pronikavý. Při volbě herců měl tedy evidentně Vojtěch Mašek šťastnou ruku. Na několika místech ukazuje snímek úžasnou paměť Arvéda, když ten cituje satanské verše spisovatele a básníka S. K. Neumanna. Ve filmu je přiznána Arvédova homosexuální orientace, která se v oné době netolerova. Na konci snímku již není zcela jasné, zda jde o realitu nebo pouhý sen, když se děj začíná cyklit dokola. Atmosféra filmu je těžká, potemnělá, tajemná a opředená zapovězenými praktikami, které podněcují lačnící zvědavost diváka, takže ten se nemusí nutně nudit. Ale někomu se může atmosféra zdát temná až depresivní. Několikrát vidíme Michala Kerna v roli Arvéda, kterak s mocným hlasem při magických rituálech v tajném spolku zaklíná bohy a ďábly, což působí mrazivě. Hudba je vhodně zvolena k pohnutým scénám, kdy nechává diváka v napětí očekávání vývoje budoucího děje. Dobové kostýmy jsou perfektně zhotoveny, což měla na starosti Františka Králíková. Snímek je více psychologický než historický či politický, což nemusí být na škodu. Pravdou je, že o životě Arvéda se nedozvídáme skrze film až tak moc informací, ale jedná se spíše o emocní ladění a brnkání na struny nervů diváka. Možná snímek pobídne někoho z diváků, aby si o historické postavě Arvéda sám něco přečetl. Každopádně se jedná o netypické dílo, které může ve svých divácích zanechávat rozporuplné dojmy, kdy jedni jej mohou obdivovat a jiní zase zavrhnout. Arvéd: Žánr: Drama / Psychologický / Mysteriózní Země: Česko / Slovensko Rok: 2022 Stopáž: 120 min (Alternativní 115 min) Režie: Vojtěch Mašek Předloha: Jan Poláček (kniha) Scénář: Jan Poláček, Vojtěch Mašek Kamera: Dušan Husár Hudba: Aid Kid, Jonatán Pastirčák Hrají: Michal Kern, Emanuel Fellmer, Saša Rašilov nejml., Vojtěch Vodochodský, Martin Pechlát, Vojtěch Vondráček, Tomáš Kobr, Václav Rašilov, Róbert Jakab Produkce: Tomáš Michálek, Kristýna Michálek Květová, Ivan Ostrochovský Střih: Hedvika Hansalová Zvuk: Jakub Jurásek Scénografie: Nina Feriancová Masky: Iveta Huptychová Kostýmy: Františka Králíková